V sobotu 27. května naše kroky poněkud netradičně směřovaly v časných hodinách k budově školy, čekala nás totiž první společná škola v přírodě a především přes dvě stě kilometrů dlouhá cesta do vyhledávané turistického a lyžařského střediska – obce Zadov v Národním parku Šumava. První den jsme strávili seznamováním se s bezprostředním okolím Sporthotelu Olympia, který se stal po několik následujících dní naším druhým domovem. Nelenili jsme a po poledním klidu se společně se spolužáky ze 7. třídy vydali k nedaleké rozhledně Churáňov, odkud jsme nadále pokračovali po turistické stezce kolem přírodní rezervace Malý Polec. Někteří z nás první seznámení s prostředím rašeliniště pojali opravdu „z gruntu“, a tak cestičku po několik následujících dní lemovaly námi vytvořené stopy a pokoje zdobily bahnem obalené boty či ponožky :-). Pro mnohé náročný výšlap korunovala oblíbená šiškovaná či hra na schovávanou. Nedělní dopoledne jsme strávili krátkou procházkou na již objevenou rozhlednu – bývalý skokanský můstek - Churáňov. Nelenili jsme a vydali se na vyhlídkovou plošinu nacházející se ve výšce 32 metrů nad zemí. K výšlapu se navzdory strachu odhodlala i Lenka s Walterem, s velkou pomocí a podporou Filipa si oba (po halasném potlesku a nehynoucím obdivu ostatních spolužáků) mohli společně s námi vychutnat překrásný pohled na šumavské hvozdy. Adrenalinovým zážitkům však ještě nebyl konec, rozhodli jsme se ušetřit nožkám a porozhlédnout se po okolí ještě z jiné perspektivy, zpět na vrchol jsme se nechali vyvézt lanovkou. Přestože pro některé z nás byl tento výjezd prvním v životě, překonali jsme sami sebe a vytvořili si tak jeden z nezapomenutelných zážitků. V rámci odpoledního putování krajinou jsme se pak vydali na vzdálenější Jezerní slať. Turistická cesta směřující k vytyčenému cíli nás zavedla ke Zlaté studni, dřívější osadě a sklené huti, a neplánovaně svedla do Horské Kvildy, kde jsme si odměnou za menší zacházku dopřáli výtečný nanuk a především zasloužený odpočinek. Pro velikou únavu se většina z nás rozhodla vydat s paní asistentkou zpět, osm statečných však nelenilo a zdolalo zbývající 1,5 km k vytouženému cíli. Pondělí se pro nás neslo v duchu velikých příprav plánované úterní celodenní túry. Celý den jsme tak strávili v přilehlých lesích hraním her „blecha, bomba, šiškovaná, schovávaná či na pašeráky“, kluci se ujali stavby obrovského domu z popadaných stromů, klestí a přírodnin, neopomněli jsme ani dostatečný odpočinek. Mnohým uchvátila také odpolední „baba“ ve vzrostlém borůvčí, pročež paní učitelka večer kurýrovala naše šrámy a s hrůzou v očích prohlížela objevující se modřinky. Čtvrtý společný den jsme naše putování Šumavou dovedli k turistické dokonalosti, vydali jsme se po trase Zadov – Churáňov – Pláně – Nové Hutě – Svinná Lada – Chalupská slať – Borová Lada, přičemž jsme se po celou dobu pohybovali na pomezí Chráněné krajinné oblasti a Národního parku Šumava. Našemu velkému obdivu se navzdory postupující únavě těšilo přírodní bohatství Chalupské slatě, stejně jako nedaleké informační středisko, kde jsme prozkoumali rašeliniště jako celek a zhlédli dokument o Národním parku Šumava. Pomyslnou třešinkou na dortu se stala návštěva sovích voliér v Borové Ladě, kde nám některé sovičky předváděly nádhernou a úsměvnou podívanou. Cesta zpět nám díky novým zážitkům a dojmům utekla jako voda, před hotelem jsme si nelenili zahrát fotbal se „sedmáky“ či jen tak pobíhat po hřišti. Středeční program se nesl v duchu poznávání nedalekého hradu Kašperk, po jehož prohlídce vedené ve velmi uvolněném duchu a okořeněné projekcí simulující podobu hradu v dobách dávno minulých, jsme vyrazili do přilehlých Kašperských Hor. Zde jsme společně navštívili Muzeum historických motocyklů, Expozici české hračky i Informační středisko Národního parku, kde jsme se blíže seznámili s lesními ekosystémy, vývojem a významem rašelinišť či s životem šumavských živočichů. Večer pak některé odvážlivce čekala "sedmáky" připravená hrůzostrašná stezka plná tajemných zvuků, ruchů a šumů. Předposlední společně strávený den jsme využili k procházce malebným údolím řeky Vydry, jejímž proudem jsme se nechali unášet od Antýglu až k Čeňkově Pile. Krátkou zastávku jsme si dopřáli u Turnerovy chaty, tedy jediné veřejnosti přístupné chatě nacházející se v 1. zóně NP. Den dětí jsme náležitě oslavili „strastiplnou“ a úkoly ověnčenou stezkou za sladkým pokladem i společným posezením v nedaleké cukrárně, kde jsme se za své týdenní úsilí a aktivní pohyb Šumavou odměnili vynikajícími zmrzlinovými poháry. Škola v přírodě nám utekla doslova jako voda a nezbývá nám tak než se těšit na tu další. Kdo ví, kam nás kroky povedou...co třeba do nějakého z dalších českých rájů ;-).
