Otázky k opakování starověkého Řecka

1.

Kde leží ostrov Kréta, jak se jmenuje její nejvýznamnější město. Proč tomuto období říkáme MINOJSKÉ?

Kréta leží jižně od pevninského Řecka. Nejvýznamnějším městem bylo město Knossos. V něm podle bájí vládl král Minos, podle kterého se celé toto období nazývá. Ve městě byly postaveny rozsáhlé paláce, o kterých si lidé vymysleli pověst, že to byl labyrint, ve kterém žil Minotaurus (člověk s býčí hlavou).

2.

V Mykénském Řecku lidé budovali paláce. Kde je stavěli a co víš o jejich opevnění?

Budovali je na vyvýšených místech. Opevnění byla vybudována z mohutných kvádrů = lidé se domnívali, že je stavěli jednoocí obři Kyklopové, proto takovému zdivu říkáme kyklopské. Významná je i Lví brána.

3.

Kdo napsal řecké eposy Ilias a Odyssea a o čem pojednávají?

Autorství je připisováno řeckému básníku Homérovi. Eposy pojednávají o Paridovi, který měl rozhodnout, která z bohyň je nejkrásnější. Paris si zvolil Afroditu, která mu za to slíbila lásku nejkrásnější ženy na světě – Heleny, manželky spartského krále. Paris ji unesl do Tróje a tak se spartský král spolu s dalšími řeckými králi vypravil na válečné tažení do Tróje. Tu obléhali celých 10 let. Až pomocí lsti (trojský kůň) dosáhli vítězství a Tróju porazili. Odyssea vypráví o zpáteční cestě ithackého krále Odyssea domů. Na cestě se setkal s mnoha překážkami a teprve po 10 letech se mu to podařilo.

4.

Popiš život a výchovu ve Spartě.

Chlapci od 7 let nežili s rodiči, ale v polovojenských družinách se učili skromnosti a cvičili se v běhu, skoku, v zápase, číst, psát a počítat. V 18 letech procházeli vojenským výcvikem. Plnoprávnými občany se stali až ve 30 letech. Dívky zůstávaly doma, i ony měly tělesnou a vojenskou průpravu, aby mohly bránit Spartu. Slabé děti byly po narození odhazovány za hradby.

5.

Kdo byl patronkou Athén a které zvíře měla ve znaku? Na kterém vrchu byl postaven palác zasvěcený této bohyni a jak se ten palác jmenuje?

Patronkou Atén byla bohyně moudrosti Athéna. Měla ve znaku sovu. Na kopci Akropoli byl postaven mramorový palác Parthenon, který jí byl zasvěcen.

6.

Co bylo příčinou válek s Peršany?

Peršané se zajímali o řecké kolonie v Malé Asii. Napadli město Milét. Řekové tomuto městu vyjeli na pomoc. Město Peršané dobyli a aténská pomoc se stala záminkou pro vyhlášení války.

7.

Kde byla první bitva s Peršany a jak dopadla?

Byla to bitva u Marathonu. Atéňané požádali o pomoc Spartu, než ale dorazili, došlo k bitvě, ve které Athéňané vyhráli. Běžec Feidippides utíkal do Atén zvěstovat vítězství. Bylo totiž domluveno, že v případě prohry Atéňané podpálí město, aby nepadlo do rukou Peršanů. Když zprávu vyřídil, mrtvý vyčerpáním se zhroutil k zemi. (Před tím totiž uběhl vzdálenost 250 km za dva dny.)

8.

Proč se dnes běhá maratónský běh? Jmenuj našeho sportovce, který vyhrál v tomto běhu na olympijských hrách.

Jako připomenutí slavného běhu vojáka Feidippida do Athén a na základě uběhnuté vzdálenosti (cca 42 km) byla počátkem 20. století pojmenována nejdelší olympijská běžecká trať jako maratonský běh. Českou maratonskou legendou je Emil Zátopek, který vyhrál olympijský maraton v Helsinkách v roce 1952 v čase 2:23:03 (běžel jej tehdy poprvé v životě).

9.

Popiš průběh bitvy u Thermopyl.

Sparťané se usadili u snadno hájitelné soutěsky (u Thermopyl). Peršané je však obešli po horských hřbetech a chtěli Řekům vpadnout do zad. Prozradily je ale odlesky zbraní. Celé vojsko se tedy stáhlo a zůstalo 300 bojovníků v čele s králem Leonidasem, kteří zadrželi postup Peršanů, dokud se zbylé řecké vojsko v bezpečí nestáhlo. Peršané zpustošili Athény a okolí.

10.

Popiš průběh bitvy u Salaminy.

Řekové využili své výhody (řecké lehké lodě triéry s mělkým ponorem x perské lodě s hlubokým ponorem, se kterými se dalo hůř manipulovat). Perské lodě uvízly na mělčině, zatímco řecké útočily.

11.

Proč došlo k peloponéské válce? Kdo zvítězil?

Spartě se nelíbil mocenský vzestup Atén. Proto na Atény zaútočila. Válka trvala 30 let a nakonec musely Atény kapitulovat. Atéňané museli zničit válečné loďstvo, strhnout hradby, vstoupit do vojenského spolku Sparty.

12.

Který stát napadl Řecko po peloponéské válce? Kdo stál v čele vojska?

Situace v Řecku (oslabení dvou nejdůležitějších měst Atén a Sparty) po peloponéské válce využila Makedonie v čele s králem Filipem Makedonským. Zaútočil na Řecko a dobyl ho postupně celé.

13.

Kdo byl Alexandr Makedonský? Kde všude válčil?

Alexandr (říkalo se mu též Alexandr Veliký) byl synem Filipa Makedonského. Ujal se vlády po otcově vraždě. Dobyl Persii a stal se vládcem i Egypta. Po jeho smrti se vlády ujali jeho vojevůdci. Ti si rozdělili říši, která se tak rozpadla na tři helenistické říše.

14.

Co víš o náboženství, sochařství a malířství v Řecku?

Řekové měli mnoho bohů (byli polyteisté). Bohové sídlili v paláci na hoře Olymp. Vládcem bohů byl Zeus. Jeho žena se jmenovala Héra.  Vyber si ještě 3 bohy, o kterých něco povíš.

Řekové malovali na keramiku, domy zdobili freskami. Sochy dělali z mramoru nebo bronzu.

15.

Co víš o řecké architektuře a divadlu?

Typickým znakem řecké architektury byly sloupy. Podle toho, jak byly sloupy ozdobené, odlišovaly se od sebe stavební slohy: dórský, iónský a korintský. – sloupy popiš (čím se lišily).

V divadlech se hráli komedie a tragédie (vážné hry). Řecká divadla byla půlkulatá se stupňovitým hledištěm. Herci se nelíčili, ale používali masky. Ženy divadlo hrát nesměly, proto i ženské role hráli muži. Některá řecká dramata se hrají dodnes.

16.

Co víš o řeckých sportovních hrách?

V době, kdy se konaly celořecké slavnosti, byl vyhlašován všeobecný mír. Hry se pořádaly na počest některého boha. Nejslavnější hry byly olympijské hry, které byly zasvěceny Diovi. Konaly se každé 4 roky. Závodilo se v běhu, v běhu v plné zbroji, v pěstním zápasu, pětiboji, jízdě na koni a na voze. Odměnou pro vítěze byl olivový věnec a sláva. Závodníci soutěžili nazí, proto měly ženy vstup na hry zakázán.

17.

Co víš o řecké vědě? Jmenuj 3 osobnosti vědy.

lékařství – Hippokrates (nejslanější řecký lékař; dodnes lékaři po dokončení studia na medicíně skládají Hippokratovu přísahu)

matematika, astronomie – Země je kulatá a točí se kolem své osy a pohybuje se, není středem vesmíru; Thales z Milétu – zabýval se vztahem kružnice a trojúhelníka; Pythagoras – Pythagorova věta; Archimédes – zákony fyziky. Děti se to učí dodnes ve škole.

dějepisectví – za zakladatele dějepisectví je pokládán Herodotos.

filozofie – Platon, Sokrates, Aristoteles (zkoumali podstatu života a světa)