Bezpečně na Internetu
Rodičovská kontrola http://www.bezpecne-online.cz Možnosti rodičovské kontroly Jedním z užitečných pomocníků pro bezpečnější pohyb dětí v kybernetickém prostoru jsou programy tzv. rodičovské kontroly (parental control). Jedná se o programy, které vynucují pravidla pro chování na počítači. Ovšem pozor, nesmíme zapomínat, že jsou to jen a jen počítačové programy! A že ani stoprocentně nastavené nebudou garantovat absolutní jistotu bezpečí. Navíc je internet plný návodů, jak je obejít. A kromě toho: dětí se k internetu bezpochyby připojuje z různých míst. Z knihovny, školy, skrze mobil, od kamarádů... Přesto jsou programy rodičovské kontroly užitečnými pomocníky. Z technického hlediska je můžeme rozdělit na tři kategorie: Filtrování obsahu. Veškerý obsah, který vstupuje do počítače, je kontrolován na základě několika parametrů. Jedná se vlastně o něco podobného jako v případě personálních firewallů nebo antivirových programů, ale na trochu jiné úrovni. Zatímco tyto mají pevně definovaná pravidla (blokování nežádoucího provozu, hledání určitých řetězců v souborech apod.), tak v případě rodičovské kontroly je to trochu odlišné: hledá nevhodná slova v e-mailech a www stránkách, analyzuje obrázky apod. Monitorování aktivity na počítači. Ne vše se samozřejmě podaří zablokovat na vstupu do počítače. A ne všechen nevhodný obsah přichází po internetu – ale třeba i po CD půjčených od spolužáků apod. Proto je potřeba věnovat pozornost také kontrole počítačů. Ta přitom funguje na podobném principu jako filtrování obsahu, neboť vyhledává nežádoucí nebo přinejmenším podezřelé objekty. Omezování přístupu ke zdrojům. Toto je další metoda, která se v oblasti rodičovské kontroly používá a která vychází z předpokladu, že nejlépe se nevhodný obsah bude blokovat tak, že se k němu odepře přístup. Jinými slovy: v počítači existuje databáze nevhodných zdrojů (seznam www stránek určených pro dospělé apod.) a počítač při přihlášení nepovolané osoby (dítěte) odmítne příslušnou stránku zobrazit. Tato metoda je velmi účinná, ale na druhé straně je velmi závislá na kvalitě použité databáze nebo nastavených pravidlech. A ta bude těžko kdy obsahovat všechny nevhodné zdroje. Postaveno (především) na důvěře Přistupovat k problematice dětí a informační bezpečnosti je ošidné. Zvláště ve chvíli, kdy jsou děti technicky zdatnější, než jejich rodiče. Přesto to neznamená, že bychom na celou problematiku měli rezignovat – naopak, musíme „začít od sebe“. Ale jak? Vzdělávejte se. Vyhledávejte zdroje informací, zkoušejte nové věci, snažte se pochopit fungování počítačových programů. Komunikujte s dětmi. Informujte se navzájem o výhodách používání počítače stejně jako o nebezpečích, která tato činnost s sebou nese. Nastavte pravidla. Nadefinujte jasná pravidla, která je třeba za každých okolností dodržovat. Např. nesdělujte osobní informace či adresu. Zajistěte dodržování pravidel. Každé pravidlo je účinné pouze v případě, že se dodržuje. Mějte počítač ve společné místnosti. Neposkytujte dětem možnost porušovat pravidla tím, že jim dáte počítač k neomezenému fyzickému i časovému přístupu. Využijte technologické nástroje. V mnoha počítačových programech můžete najít – pokud budete hledat – užitečné pomocníky. Třeba filtry nevyžádané pošty (spamu), rodičovskou kontrolu přístupu (k internetu) apod. Mějte věci pod kontrolou. Máte-li mít zodpovědnost, mějte i pravomoci. Mějte administrátorský přístup k počítači, rozhodujte o to, jaké programy se budou či nebudou instalovat apod. Nenechte děti volně se setkávat s internetovými přáteli. Každé podobné setkání v sobě nese velké riziko – klidně jej umožněte, ale přijměte odpovídající opatření. Kontrolujte historii navštívených stránek na internetu. Stejně tak kontrolujte různé další výpisy: s kým dítě komunikuje, kdo mu posílá e-maily apod. Jak poznám, že se něco děje Ne všemu se dá předem zabránit, ale existují mnohé varovné příznaky, kterých je dobré si všímat a které mohou ledasco napovědět. Patří k nim zejména: Dítě se začne chovat „jinak“ (= divně). Co dříve bez problémů akceptovalo nebo vyhledávalo (např. vaši pomoc u počítače) je mu najednou na obtíž a je to nežádoucí. Najednou chce být z nějakého důvodu samo, stáváte se překážkou. Dítě v určeném čase náhle bez zjevné příčiny MUSÍ být u počítače. Všechno ostatní jde v tu chvíli stranou, cíl je jediný. Dítě začne používat neobvyklé programy a odmítá vás seznámit s jejich účelem. Dítě za sebou znenadání začne „zametat stopy“ a mazat třeba historii navštívených www stránek, má evidentně důvod nebo potřebu něco skrývat. Dítě se zdráhá povídat si o tom, co na počítači dělá a s kým komunikuje. Na počítači najednou chce trávit veškerý volný čas.
